27. října v sobotu proběhne v Sále Milosrdných bratří
na Vídeňské 7 v Brně koncert komorních skladeb, které připravuje Příhodova vnučka, houslistka Marie Pospíchalová. Zazní suita pro housle a klavír, sonáta pro violoncello a klavír, smyčcový kvartet a několik dalších skladeb.
28. října v neděli bude provedena jeho Staroslověnská mše
pro sbor, sóla, varhany a orchestr v nastudování Petra Koláře v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Zde zazní také Ohnivá fanfára pro žestě a varhany, Ave Maria pro soprán, housle a varhany a proslulý Starobrněnský Zdrávas pro sólový hlas, ženský sbor a varhany. Tato mše bude vysílána živým přenosem na Radiu Proglas. Obě akce podpořil svou záštitou brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle.
V letošním roce si připomínáme 100. výročí narození učitele hudby, varhaníka a skladatele převážně duchovní chrámové hudby, Miroslava Příhody.
Narodil se 20. října 1912 v Rudě u Velkého Meziříčí. Jako malý hrával na trubku v místní kapele u svého tatínka, později v kostele na housle a varhany. Chrámová hudba ho inspirovala k většímu zájmu o varhany, a proto začal navštěvovat Brněnskou konzervatoř, kde studoval mimo jiných u Josefa Blatného, který se stal jeho celoživotním přítelem. Po složení zkoušek ze hry na varhany a klavír, a také ze zpěvu, pokračoval dále ve studiu, ale soustředil se především na kompozici u profesora Jaroslava Kvapila nebo Jaroslava Křičky. Roku 1935 se stal ředitelem kůru v kostele sv. Augustina v Brně, kde hrál do roku 1945. Mezitím působil ve Státním a později v Německém divadle v Brně.
V roce 1945 nastoupil jako ředitel kůru v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde se uvedl svou třetí mší "Missa brevis", sklidil velký úspěch a byl dokonce označen jako důstojný nástupce Leoše Janáčka na varhanickém místě v kostele na Starém Brně. Miroslav Příhoda proslul svou hrou, kterou dokázal přimět posluchače vidět v hudbě Boha skrze nejjemnější tóny, ale i v nejbouřlivější harmonii, hrou plnou emocí. Pamětníci vzpomínají, že vidět Příhodu dohrávat po mši svaté, byl skutečně silný zážitek. Vždy, když dohrál, měl ve zvyku varhany jemně pohladit.
V chrámovém sboru, pod Příhodovou taktovkou, si účinkující považovali za čest zpívat a hrát. Připravovali díla nejvýznamnějších skladatelů chrámové hudby, ale i díla Příhodova. Sólisté těchto skladeb pravidelně bývali významné osobnosti brněnské hudební scény jako například Richard Novák.
Od roku 1946 Miroslav Příhoda pravidelně vyučoval především harmonii na Státní hudební konzervatoři, Janáčkově varhanické škole a hudební škole Jaroslava Kvapila. I přes mnohé úspěchy dostal po roce 1951 výpověď pro neslučitelnost jeho náboženského přesvědčení a pedagogické činnosti.
Přes tlak tehdejšího režimu stál pevně za svým přesvědčením, že hudba má v lidech probouzet touhu po Bohu. Své srdce spravedlivě dělil mezi velkou rodinu, přátele a milovanou hudbu. Pamětníci na něj vzpomínají jako na člověka s ohromnou vitalitou a životním optimismem, s velkým charismatem, a to i v době, kdy mu režim bránil v působení, anebo ve stáří, když trpěl v těžkých nemocech.
Zemřel 11. června 1988 po dlouhé a náročné nemoci. Je pohřben se svou manželkou Jasmínu Příhodovou, rozenou Karlickou, na Ústředním hřbitově v Brně a na jejich náhrobku je vytesán úryvek z Příhodova Creda České mše vánoční se slovy: "Bůh věčná láska jest!"
Příhodovy skladby pravidelně znějí 15. srpna na slavnost Nanebevzetí Panny Marie v bazilice na Starém Brně.
Všichni, a především přátelé Miroslava Příhody, jsou srdečně zváni!
Vstupné dobrovolné
Kontakt: Vít Pospíchal cbGh6~ih4-uk2YUS8byy9b8f45pJ
